Přeji Vám všem pohodičku o Vánocích a hodně zdraví, štěstí a radosti v roce 2012.
Třeba takovou radost, jakou umí mít Wenda z nového sněhu.
Marie

Wenda a prasátko

Prasátko nádherně chrochtá, ale už po pár hodinách spíš dochrochtává.

--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

Nečekané vítězství

Před chvílí, při druhém venčení, z domku poblíž hospody Na Hradě na Wendyška vyběhl jezevčík.  Očichával ho čím dál drzeji, až dal Wenda na jevo, že se mu to nelíbí. Začla rvačka. Wenda soupeře povalil a nechal se (mnou) odvolat. Krev netekla.

Fotili jsme

Děda se vrátil z nemocnice.
Pejskové už jsou zase jedináčci. Poslední společné okamžiky jsme se pokusili s Edou zachytit. Navštivte album "Pejskové"

Psíci

bez komentáře

Skřítek domácí

Dnes přiletěli havrani. Je větrno a přeháňky.

--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

První pokus s videem

Jakmile psíci zahlédnou souseda na zahradě, šup tam dírou v plotě. A zábava je hned v plném proudu.

Rosteme

Kdo by to před týdnem řekl. Na vodítku už bez problémů.

--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

Bony na trůně

Na víkend přijela posila, kterou Bonča okamžitě obsadila.

Funguje to

Za chvíli

--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

Je vidět, jak je osobní příklad důležitý. Normálně, když jsou jedináčky, ani jeden z psíků nemá o pelíšek zájem.

Wenda učitel

Bony, neotravuj. Teď tě nemůžu vzít na klín, tady máš pelech. .... Kdopak se v něm uvelebil.

--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

Ranní řeka

Tak tohle je tyto dny vidět při ranním venčení Wendyška. Studený, ale pěkný pohled na probouzející se Moravu.

Zpátky do školy

Tak tento týden to začalo. Stala jsem se znovu studentkou. Začala jsem navštěvovat Univerzitu třetího věku ve Zlíně na UTB. Přihlásila jsem se do pokročilých na počítače. Na prvním semináři jsem ale měla dojem, že jsem příliš pokročilá. Snad časem natrefím na člověka - podobného hračičku jako jsem já. Inu zkusím alespoň jeden semestr. Když se budu nudit, zkusím nějaký úplně jiný obor, třeba výtvarný (tam budu na podobné úrovni jako mé spolužačky na počítačích).

Akce kroměřížských hasičů

Včera byla na Hanáckém náměstí akce pro děti, kterou uspořádali dobrovolní hasiči u příležitosti svého 105. výročí. Akce se vydařila. Přišlo hodně dětí a tak delgace z města i od krajských hasičů nešetřily uznáním. Na obrázku je moje stanoviště (měla jsem na starosti promítání a fotodokumentaci, opět jsem použila Jitčinu zrcadlovku). K dalším fotkám je možné se proklikat na www.sdhkromeriz.cz - až je tam dám :)

Poprvé s Jitčiným foťákem

Než Jitka odcestovala do zahraničí, půjčila mi svou zrcadlovku abych si taky mohla zkusit pořádnej foťák. V Bezměrově byla v sobotu soutěž v požárním sportu "O zlatý pohár hejtmana". Požádali mě o fotodokumentaci. Byla to výborná příležitost zrcadlovku zkusit. Trochu jsem se toho bála, ale šlo to lépe než jsem očekávala. Pochopitelně jsem používala automaické režimy. No podívejte, co ten foťák umí :)

Po návštěvě psího salónu

To bylo překvapení, když jsme o víkendu zavítali k dědovi. Bonynka je ostříhaná!!!

Fotografova klika

Tak tenhle obrázek pánečkovi závidím. Vyfotil ji svým mobilem. Já mám Bonču vždy rozmazanou, protože se neustále rychle pohybuje.

Wendyšek v roli chůvy

Dědeček musel do nemocnice a jeho Bonynka potřebovala opatrování. Rádi jsme se toho s Wendyškem ujali. Na pár dní jsme se přestěhovali do dědova domečku, s občasnými výjezdy za povinnostmi do Kroměříže.
Wenda měl se štěnětem svatou trpělivost. Z počátku se choval odměřeně, ale za pár dnů si nechal Bonču doslova skákat po hlavě.
Oba pejskové byli značně zaměstnáni. Cvičili se ve lstivém přebírání hraček (zmocnit se hračky právě odložené, načež obraný pes vytáhne z tajných zásob nějakou "lepší"). Kdo koho zastihne u nedojedené misky (100% negativní). Wendovi najednou zachutnaly granule. Bonče přišly Wendovy gramule lepší než její štěněcí, a co teprve jeho měkké krmivo, to byla bašta. Wenda učil Boninku korzovat městem i volnou krajinou. Jen s loužičkami jsme to nikam nedotáhli.
A to sdílené štěstí, když přijel náš páneček a přinesl tu "dobrotu" !!!

Zas jednou na kole

Přijela Jitka na neděli. Pohlídala Wendyška a já tím pádem mohla jet zas po dlouhé době do Holešova na kole. Paráda. Má oblíbená trasa přes Záhlinické rybníky, Kurovice, Ludslavice a Všetuly. Babička mě řádně počastovala jídlem, popovídaly jsme si a já se vydala zpátky přes Količín, Pravčice, Hulín a Bílany. Přes novou dálnici jsem přejížděla po mostě, který nikdo nechce. Měl připadnout Pravčicím, těm na to ale nestačí obecní rozpočet. Snad už se dokonce uvažuje o jeho demolici. Tak jsem z něj pořídila fotku, dokud to ještě jde.

Garfield emigroval do naší ulice

Musí to být on - GARFIELD. Rozvaluje se na vyhřáté silnici. Někdy i tak, že se nedá objet. Auto chce projet, nemůže kvůli kocourovi. Auto troubí, kocour nereaguje. Naštěstí zareaguje paní, co bydlí vedle. Vyběhne z baráku, uchopí kocoura a odnáší ho na zahradu. Přitom vysvětluje, že není jejich, ale jednoho dne se prostě přistěhoval. Vybral si jistě dobře v tom domě žije koček víc a mají se tam jako v ráji. Za chvíli Kocour líně přichází a uléhá na vyhřátou vozovku. 

Pokusila jsem se to zdokumentovat, ale aby bylo vidět, že nefotím přejetou kočku, musel ho na druhém snímku náš Wendyš trochu nadzvednout.:)

Opět u Bonynky, tentokrát s Jitkou

Dnes jsme byli v Bystřici, abychom Bonince zpestřili čekání na jejího pánečka. S Jitkou se setkala poprvé, ale jak je vidět, hned byly kamarádky. Wendyšek sice trochu žárlil, ale zachoval úroveň a k malé Bonince se choval slušně. Dokonce to chvilku vypadalo, že možná, v budoucnu, někdy, by byl eventuálné ochoten si chvilku lehce s tím malým štěnětem pohrát.

Zatracenej košík

Dnes jsem se odhodlala k opravdové jízdě na kole s Wendyškem v košíku. Už dříve jsme to opatrně trénovali s kolem vedeným. Uvažovala jsem: "Když jsou taková vedra, Wenda by mohl ocenit rychlejší přesun k rybníku." Dala jsem ho do košíku. Nebyl nadšený. Nekompromisně jsem zavelela sedni. S výčitkou v oku mi vyhověl. Uvnitř ho byla kupodivu jen asi třetina. Nasedla jsem. Jedeme. Jízda nic moc, ale Wenda byl hodný. Košík se dost naklonil dopředu  a šrouby objímek, kterými je upevněn na řídítka, trochu povolily. I po setřepání se do košíku vešla jen menší polovina pejska. Dojeli jsme k "Meďáku". Vendu jsem vysvobodila. Košík se srovnal. Vycachtali jsme se. Zpátky jsme šli raději pěšky. Do předního košíku je holt naše zlatečko moc velké.

Tak už je tu zas

...čas švestek.

Cesta do Otrokovic

Včera jsem se vypravila do Otrokovic odevzdat hotovou práci. Jak to při slušném počasí dělávám, jela jsem na kole. Směrem tam jsem jela stejnou trasou jako obvykle, cyklostezkou podle Moravy do Kvasic, pak po silnici přes Bělov. Cestou zpět jsem se rozhodla prozkoumat možnosti jízdy po druhém břehu (abych se vyhla jízdě po silnici). Napřed vedla lesem kolem lesní školy pěkná lesní cesta, ale ouha, dál byla hodně rozblácená. Na konci lesa cesta ústila na pěšinu kolem řeky vyježděnou koly rybářů. Pěšinka byla sice suchá, ale v podobě úzkého a hlubokého korýtka. Do Kvasic jsem dojela, ale jízda to byla docela obtížná a vyžadovala pekelné soustředění. Asi nezbude, než dál jezdit po silnici.

Byli jsme v Brně

Včera jsme s Wendyškem jeli do Brna. Nejprve jsme vyzvedli pánečka a pak jsme jeli za Jitkou. Potřebovala přestěhovat své věci domů, protože plánuje delší pobyt v zahraničí. Při té příležitosti jsme navštívili Wendovu oblíbenou přítelkyni Páju a psí slečnu Boninku. Jak je vidět na obrázku, Bonča je velmi roztomilá. A kdybyste viděli jak je hravá a veselá, no paráda. Po návrat domů Wenda pečlivě dohlédl na vyložení věcí z auta.

Slimák výtvarník

Při dnešní vycházce mě překvapilo autíčko namalované slimáčím slizem na chodníku.

Opět u dědy a Bonynky

Další neděle a další návštěva u dědečka. Wendyšek se okamžitě zmocnil jedné z bončiných pískacích hraček. Ten zajíček se mu vešel do tlamy celý. Štěněte Boninky si moc nehleděl. Byl odtažitý. Spíš si hleděl toho, aby sám vypadal jako štěňátko. Boninka už je pěkný diblík. Neustále v pohybu. Na fotkách z mobilu se zachycuje téměř výhradně jako hnědá rozmazaná skvrna. Na pořádný snímek si budu muset počkat až usne. Ráda se mazlí a stějně jako Wenda ráda olizuje své páníčky ... všechny a pokud možno celé:).

Ochladilo se

.. a tak Wendyšek změnil místo k odpočinku. Umí si vybrat, potvůrka:).

Nový přispěvatel

Byl jsem přizván do blogu "pok-kecy", abych přispíval zprávami o své
nové partnerce yorkshirce Bonynce (na obrázku s Edíkem). Tak uvidíme. Držte mi palce.
Děd Ed

Ježek

Právě jsme s Wendyškem absolvovali večerní procházku. Wenda na své trase zpozoroval něco nového. Odběhl to zkontrolovat. Byl to pořádný ježek, který na nic nečekal a ve chvíli kontaktu už byl stočený do pichlavého klubíčka. Ani Wenda nezaváhal. Ježka stručně očichal a bez prodlení počůral. ... :)

Morava fotogenická

Nejlepší procházky se psem jsou kolem řeky. Však jsou větší část dne oba břehy pěkně opsované. Co neudělá pár obloučků na "zkanalizované" řece, večerní sluníčko a modrá obloha. Dá se na to koukat. Taky je vidět že hospoda Hrad je v rekonstrukci. Vpadá to na těžkou romatiku.

Jak jsme pracovali

Dnes mě Wendyš doprovázel v práci. Rozváželi jsme osvědčení účastníkům vzdělávání v projektu, na kterém spolupracuji. Jezdili jsme celý den. Navštívili jsme všechny 4 okresy Zlínského kraje. Protože bylo horko, hojně jsme využívali klimatizaci. Snad to nebude mít nepříjemné následky. Navštívili jsme řadu škol. U každé na mě Wenda čekal chvíli v autě a párkrát byl odměněn krátkou vycházkou. Občas se nám naskytly pěkné výhledy. Například na Buchlov. Odpoledne jsme toho aba měli plné zuby. Nakonec jsme zajeli za dědou, který se právě vrátil z lázní.

Tak už jsme zase spolu

Minulou neděli se Wendyšek stěhoval ke své paničce Jitce do Brna. V Kroměříži jsme totiž pořádali Letní školu Zdravých měst a kdyby tu zůstal, musel by čekat sám doma celé dny.
Také jsem pořídila nové obutí pro naše auto. Usoudila jsem, že podivné zvuky, které vydává, souvisi s brzdovými destičkami. Ty dokáží zkontrolovat a opravit i v pneuservisu. A jelikož vzorek na pneumatikách už byl na hranici, šup s autem k Zárubovi. To bych ani neřekla, že po opravě destiček a přezutí do nových pneu to bude takový rozdíl k lepšímu v pocitu z jízdy.
V pátek jsem si Wendyška zase vyzvedla. Při obou cestách jsme svezli i pánečka, samozřejmě. Radost ze shledání byla veliká. V sobotu jsme trošku lenošili a v neděli jsme byli za babičkou v Holešově. Při naší oblíbené procházce kolem Rusavy jsme vyrušili čápa černého. Vzácný zážitek.

Velká výprava

Wendyšek byl dnes přizván jako čtvrtý člen rodinné výpravy do Hostýnských hor. Šel lesem smrkovým, bukovým i smíšeným, cestou i necestou. Popřenášel něco dřeva, vyhrabal několik děr. Vykoupal se v potoce, kaluži a v přehradě na Rusavě. V občerstvovně hlídal členy výpravy před cizími psy a jak je zdokumentováno na obrázku, pomáhal s konzumací zmrziny. Zkrátka, prožil s námi hezký den.

V Holešově je to fajn

tam teče Rusava za domem a jde při venčení smočit tělo. No proč ne, v tom vedru?

Záhada

Tak tohle bylo dneska k vidění v Holešově u Rusavy. Že by to souviselo se včerejšími bouřkami?

Co je malé, to je milé

Wendyšek se rád seznamuje s pejsky do určité velkosti, hlavně s fenkami, pochopitelně. Některé známe i jménem. Jako: černou trpasličí pudličku Kety a foxteriérku Betty. Mladá hladkosrstá jezevčička nás vždy vyhlíží za brankou v Ovocné ulici. Podle mého názoru, myslím že Wendyš by souhlasil, je nejkrásnější tan nejmenší - trpasličí špicinka. Panička ji za Wendyškem pouští z předzahrádky na chodník. Wenda se k fence chová jemně a galantně. Zato po návratu domů už nedokáže někdy potlačit své touhy. Existuje na to "něco"? Poraď internete.

Na hasičské akci v Bezměrově

V soboru 14.5. jsem byla pomáhat na hasičských soutěžích dětí a mládeže v Bezměrově. Nakonec se ukázalo, že lidí na manuální práci je dostatek, ale nikdo, kdo by udělal fotodokumentaci pro pořadatele. Měla jsem sebou služební kompakt, tak jsem se pokusila. Ty fotky závodníků v pohybu se mi moc nevydařily, přesto, že jsem si nastavila příslušný režim. Tam, kde byly objekty v klidu to šlo. Třeba při hlubokém snížení postavy ... někteří závodníci byli opravdu hodně malí:). Teda, musím se naučit používat manulní režim.
Tenhle snímek do fotodokumentace asi vybraný nebude.

Břehule v Kroměříži

Vida. I v našem městě je možné pozorovat vzácné břehule. Tahle kolonie je na zaoskolském břehu, pozorovatelná z Dolních Zahrad .

Trochu adrenalinu občas nezaškodí

Wendyšek je sice malý pejsek, ale je to samec v nejlepších letech :). Lze tedy pochopit, že pouhé bloumání po Dolních Zahradách ho nemůže pořád bavit.
Znáte hru "na štěkačku"? Hraje se ve dvojici. Nezbytnou podmínkou je vybavení v podobě plotu. Je to vlastně soutěž v hlasitosti štěkání a rychlosti pohybu podél plotu. Nejlepším Wendovým sparingpartnerem na štěkačku je momentálně černobílý teriér z Ovocné ulice. Ještě nikdy se nepodařilo štěkačku dokončit. Mou vinou. Takže je to stále nerozhodně.
Vrcholem dobrodružství jsou však setkání s leonbergery. V okolí bydlí tři. Na ulici je možné občas potkat jen toho z Braunerovy ulice. V takovém případě Wendyš volí raději cestu po druhém chodníku. Ale nedávno, když šel leonberger kolem našeho domu, se stalo něco nečekaného. Wendyš po něm vyjel a z plných plic ho vyštěkal. Naštěstí jeho cíl to přešel s benevolentním ňuchnutím. Byli bychom oba pánečci bezmocní, kdyby vzal Wendovy výhrůžky vážně. Uf.

Dolnozahradští kámoši

Na procházky chodime s Wendou rádi a často. Vlastně vyrážíme téměř pokaždé, když obdržím od našeho chlupáče povel. Což je 5x za den. Jaký div, že nám přibývají kamarádi.

Tihle jsou z naší ulice. Světlá Akina a černý Míša.

Ještě, že máme ten balkón

Teplé jarní počasí má pro Wendyška výhodu. Dokud bylo chladno, dostal se na balkón jen na chvilku. Teď si může hovět přímo na "pozorovatelně". Naopak, jen chvilku chodí dovnitř. To když ho kvůli jeho štěkání můsím stáhnout.

Wendyšek

.... původu zastřeného, srdce ušlechtilého, 7,5 kg upřímné lásky.
6 let žije s naší dcerou Jitkou. Ta má teď na něj méně času a tak ho svěřila do mé péče.
Wendyšek je mírný a poslušný. Z celého bytu má nejraději balkón. Moc rád pozoruje okolí našeho domu. Občas považuje za nutné štěkáním upozornit na podezřelá individua, jako všechny psy, malé děti, maminky s kočárky a babičky s nákupními taškami.

Z mobilu

Řeka Rusava v Holešově
--------------------------
Marie Pokorna
tel: 604676881

Jde to - přidávat příspěvky z mobilu. Musela jsem si ale nastavit odesílání e-mailů. Příspěvek formou MMS jsem nezvládla já, nebo můj telefon.

test

Testuji odeslání příspěvku mailem
pok